Den boje za svobodu a demokracii příběh a úkoly pro děti

Den za svobodu a demokracii - příběh pro mladší děti + pracovní listy s otázkami, úkoly a omalovánkou

V zemi jménem Československo, kde šedá obloha pokrývala města a vesnice, vládla Komunistická strana pod vedením prezidenta Gustáva Husáka. Lidé v této zemi žili ve stínu strachu a nesměli svobodně mluvit nebo vyjadřovat své myšlenky.

Mezi lidmi žil chytrý a odvážný muž jménem Václav Havel. Byl to muž, který miloval svobodu a snil o dni, kdy by jeho lidé mohli žít bez strachu. Nebyl však jediný, kdo se podílel v boji za svobodu, byli to i další stateční muži a ženy, jako byl Alexander Dubček, Jiří Dienstbier, Jan Palach, Marta Kubišová, Michael Kocáb, Michal Horáček, Jan Ruml, Anna Šabatová a mnozí další, kteří sdíleli stejný sen.

17. listopadu 1989 se Václav a jeho přátelé rozhodli, že nastal čas ukázat světu, že chtějí změnu. Svolali shromáždění studentů a občanů, aby požadovali svobodu a demokracii. Měli však obavy, protože věděli, že vláda nesnáší ty, kteří se jí postaví.

Když se lidé sešli na náměstích, začali společně cinkat klíči od svých domovů. Toto cinkání bylo jako hudba svobody, zvuk, který oznamoval, že starému režimu odzvonilo. Klíče se staly symbolem jejich touhy po otevření nové kapitoly v jejich zemi.

Vláda se pokusila shromáždění potlačit, ale lidé stáli pevně. Václav Havel a jeho přátelé založili Občanské fórum, organizaci, která vedla protesty.

S každým dnem se k nim přidávalo více lidí, a ulice se zaplnily zpěvem a nadějí.

Konečně, po mnoha dnech pokojných protestů, se komunistická vláda vzdala. Václav Havel a jeho přátelé vyhráli a Československo začalo novou cestu ke svobodě a demokracii.

Od té doby každý rok lidé v České republice a na Slovensku slaví

17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii.

Připomínají si odvahu Václava Havla a všech, kteří se postavili proti nespravedlnosti, a připomínají si, že klíče, které cinkali na náměstích, nebyly jen kusy kovu, ale klíči k budoucnosti plné svobody a naděje.

PRACOVNÍ LISTY ZDARMA STÁHNETE ZDE.

Důležité osobnosti v historii ČR v boji za svobodu a demokracii + slovníček pojmů pro děti 

Václav Havel - významný disident a pozdější prezident, měl po svém boku řadu významných osobností během Sametové revoluce a boje za demokracii.

Alexander Dubček známý pro své reformní snahy během Pražského jara, se stal symbolem demokratických ambicí.

Jan Palach jehož tragický čin v roce 1969 vyjádřil protest proti politické situaci, inspiroval mnohé k odporu.

Jiří Dienstbier významný disident a později ministr zahraničí, byl klíčovou postavou v boji proti komunistickému režimu.

Jan Ruml další významný disident a později politik, měl podstatnou roli v Charte 77.

Václav Malý  duchovní a disident, reprezentoval církevní odpor proti režimu.

Petr Uhl novinář a disident, se aktivně účastnil opozičních aktivit.

Michael Kocáb muzikant a politický aktivista, sehrál klíčovou roli v dialogu mezi disidentským hnutím a komunistickým režimem.

Anna Šabatová disidentka a pozdější veřejná ochránkyně práv, se zasazovala o lidská práva.

Dana Němcová psycholožka a disidentka, byla jednou z prvních signatářek Charty 77.

Michal Horáček textař a podnikatel, ačkoliv nebyl v první linii politických událostí, také přispěl svou podporou disentu a později demokratickým snahám v České republice.

Karel Schwarzenberg: Aristokrat a politik, který podporoval disidentské hnutí a později se stal významným politikem v demokratické České republice.

Pavel Tigrid: Spisovatel a novinář, který byl významným členem exilového hnutí proti komunistickému režimu. Jeho práce měla velký vliv na formování opozičních názorů.

Slovníček:

Demokracie Způsob, jakým funguje některé země. V demokracii si lidé mohou vybírat své vůdce a mají právo říkat, co si myslí. Je to jako když ve třídě hlasujete o tom, co budete dělat na školním výletě.

Disident: Osoba, která nesouhlasí s tím, jak vláda nebo vůdci země věci řídí. Můžeme si to představit jako někoho, kdo řekne "Nesouhlasím" a chce změnit pravidla, aby byla spravedlivější.

Signatář: Člověk, který něco podepíše, jako když podepíšeš svou kresbu. Ve velkých důležitých dokumentech je signatář někdo, kdo tímto podpisem ukazuje, že s dokumentem souhlasí nebo je jeho součástí.

Revoluce: Velká změna, která se stane v zemi, často rychle. Jako když se rozhodneš, že už nebudeš hrát karty, ale začneš hrát Člověče nezlob se. V historii to znamená, že lidé chtějí změnit pravidla, jak země funguje.

Aktivista: Člověk, který se snaží změnit věci, které se jí zdají špatné. Dělá to tak, že o tom mluví, pořádá setkání nebo píše o tom. Je to jako když se snažíte přesvědčit kamarády, aby pomohli uklidit hřiště.

Reforma: Změna pravidel nebo způsobu, jak se něco dělá, aby to bylo lepší nebo spravedlivější. Jako když učitel změní pravidla hry, aby byla zábavnější pro všechny.

Ministr: Pomocná síla prezidenta nebo premiéra, který má na starosti určitou část vlády, například školy nebo nemocnice. Ministr se stará o to, aby v jeho oblasti vše fungovalo správně.

Prezident: Vůdce země, jako kapitán fotbalového týmu. Má na starosti důležitá rozhodnutí a reprezentuje zemi před ostatními zeměmi.

Komunistický režim: Způsob, jakým některé země rozhodovaly, jak se budou věci dělat. V těchto zemích vládla jedna skupina lidí, kteří se označovali za komunisty. Řekli bychom, že to je trochu jako když ve třídě rozhoduje jen jeden člověk o všem a nikdo jiný nesmí říkat, co si myslí, nebo měnit pravidla. V komunistickém režimu vláda často říkala lidem, kde budou pracovat, co mohou říkat a co si mohou myslet. Lidé, kteří s tím nesouhlasili, měli často problémy.