Novinky

Mik, Mik, Mikuláš

Bylo nebylo, kdysi dávno, v malém městečku, kde sníh pokrýval střechy domů jako bílý klobouk, žil svatý Mikuláš.

Mikuláš byl laskavý a milý muž, který miloval děti a rád jim dělal radost.

Každý rok, když se blížily první mrazy a v ulicích se rozzářily svíčky, Mikuláš se připravil na svou cestu. Oblečený v dlouhém červeném plášti, s bílou bradkou a stříbrnou holí se vydával do městeček a vesniček, aby obdaroval děti sladkostmi a malými dárky.

Dětí bylo hodně a Mikuláš potřeboval šikovné pomocníky. Doprovázeli ho jeho přátelé...

Trochu zlobivý, ale v srdci dobrý čert, který nosil dlouhý kabát, černé boty a špičaté rohy. Čert vždy dobře věděl, že každé dítě má své dobré stránky, proto často "zlobivým" dětem dával k sladkostem navíc ještě trochu uhlí, brambory a dobře míněnou radu, jak se stát lepším člověkem.

Anděl, ten slovo "zlobivé" neměl příliš v lásce. Všiml si totiž, že děti "nezlobí", oni jen moc touží po pozornosti, lásce a času se svými nejmilejšími. Taky moc rády zkouší, co vše se může a nemůže a jak jinak to zjistit, než to vyzkoušet! Děti mají svůj kouzelný svět, ve kterém například to, že plivou na ostatní děti nemusí znamenat, že zlobí a jsou špatně vychované, to si jen třeba zrovna hrají na draka, co chrlí oheň! Nebo když počmárají zeď, chtěly vám v tu chvíli nakreslit ten nejkrásnější obrázek, co zrovna dovedou. Takové "zlobivé" dítě se možná jen snaží říct: "Podívej se na mě, potřebuji tě." 

Mikuláš, čert a anděl v naší pohádce nerozděluje děti na hodné a zlobivé,  zkrátka každý máme snazší a těžší chvíle, kterými si všichni musíme projít.

A my vám všem přejeme, abyste měli co nejvíce těch krásných, pohodových chvil plných lásky a radosti s vašimi nejmilejšími. 

Dětem přinášíme Mikulášské tvoření zdarma pro radost. 

Stáhněte si materiál ZDE.

Více lumpáren se skřítky najdete ZDE.

 

 

 

Cedulka pro vzkazy skřítek

Připravila jsem pro vás dekoraci, cedulku na vzkazy pro "zlobivého" skřítka. Můžete si na cedulku psát různé vtipné vzkazy pro vaše děti. Připravena je ve dvou verzích, červené a bílé, pokud byste chtěli šetřit barvu v tiskárně. 

Cedulka je ke stažení ZDE

Chcete ušetřit čas s přípravou skřítkovských aktivit? Připravila jsem soubor Vánoční skřítek a 24 lumpáren, díky kterému připravíte dětem krásné překvapení v podobě skřítkových lumpáren každý den takřka bez práce. 

Soubor koupíte ZDE za 119 Kč. 


Případně by se dětem mohly líbit skřítkové omalovánky 59 Kč ZDE.

 

Den boje za svobodu a demokracii příběh a úkoly pro děti

Den za svobodu a demokracii - příběh pro mladší děti + pracovní listy s otázkami, úkoly a omalovánkou

V zemi jménem Československo, kde šedá obloha pokrývala města a vesnice, vládla Komunistická strana pod vedením prezidenta Gustáva Husáka. Lidé v této zemi žili ve stínu strachu a nesměli svobodně mluvit nebo vyjadřovat své myšlenky.

Mezi lidmi žil chytrý a odvážný muž jménem Václav Havel. Byl to muž, který miloval svobodu a snil o dni, kdy by jeho lidé mohli žít bez strachu. Nebyl však jediný, kdo se podílel v boji za svobodu, byli to i další stateční muži a ženy, jako byl Alexander Dubček, Jiří Dienstbier, Jan Palach, Marta Kubišová, Michael Kocáb, Michal Horáček, Jan Ruml, Anna Šabatová a mnozí další, kteří sdíleli stejný sen.

17. listopadu 1989 se Václav a jeho přátelé rozhodli, že nastal čas ukázat světu, že chtějí změnu. Svolali shromáždění studentů a občanů, aby požadovali svobodu a demokracii. Měli však obavy, protože věděli, že vláda nesnáší ty, kteří se jí postaví.

Když se lidé sešli na náměstích, začali společně cinkat klíči od svých domovů. Toto cinkání bylo jako hudba svobody, zvuk, který oznamoval, že starému režimu odzvonilo. Klíče se staly symbolem jejich touhy po otevření nové kapitoly v jejich zemi.

Vláda se pokusila shromáždění potlačit, ale lidé stáli pevně. Václav Havel a jeho přátelé založili Občanské fórum, organizaci, která vedla protesty.

S každým dnem se k nim přidávalo více lidí, a ulice se zaplnily zpěvem a nadějí.

Konečně, po mnoha dnech pokojných protestů, se komunistická vláda vzdala. Václav Havel a jeho přátelé vyhráli a Československo začalo novou cestu ke svobodě a demokracii.

Od té doby každý rok lidé v České republice a na Slovensku slaví

17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii.

Připomínají si odvahu Václava Havla a všech, kteří se postavili proti nespravedlnosti, a připomínají si, že klíče, které cinkali na náměstích, nebyly jen kusy kovu, ale klíči k budoucnosti plné svobody a naděje.

PRACOVNÍ LISTY ZDARMA STÁHNETE ZDE.

Důležité osobnosti v historii ČR v boji za svobodu a demokracii + slovníček pojmů pro děti 

Václav Havel - významný disident a pozdější prezident, měl po svém boku řadu významných osobností během Sametové revoluce a boje za demokracii.

Alexander Dubček známý pro své reformní snahy během Pražského jara, se stal symbolem demokratických ambicí.

Jan Palach jehož tragický čin v roce 1969 vyjádřil protest proti politické situaci, inspiroval mnohé k odporu.

Jiří Dienstbier významný disident a později ministr zahraničí, byl klíčovou postavou v boji proti komunistickému režimu.

Jan Ruml další významný disident a později politik, měl podstatnou roli v Charte 77.

Václav Malý  duchovní a disident, reprezentoval církevní odpor proti režimu.

Petr Uhl novinář a disident, se aktivně účastnil opozičních aktivit.

Michael Kocáb muzikant a politický aktivista, sehrál klíčovou roli v dialogu mezi disidentským hnutím a komunistickým režimem.

Anna Šabatová disidentka a pozdější veřejná ochránkyně práv, se zasazovala o lidská práva.

Dana Němcová psycholožka a disidentka, byla jednou z prvních signatářek Charty 77.

Michal Horáček textař a podnikatel, ačkoliv nebyl v první linii politických událostí, také přispěl svou podporou disentu a později demokratickým snahám v České republice.

Karel Schwarzenberg: Aristokrat a politik, který podporoval disidentské hnutí a později se stal významným politikem v demokratické České republice.

Pavel Tigrid: Spisovatel a novinář, který byl významným členem exilového hnutí proti komunistickému režimu. Jeho práce měla velký vliv na formování opozičních názorů.

Slovníček:

Demokracie Způsob, jakým funguje některé země. V demokracii si lidé mohou vybírat své vůdce a mají právo říkat, co si myslí. Je to jako když ve třídě hlasujete o tom, co budete dělat na školním výletě.

Disident: Osoba, která nesouhlasí s tím, jak vláda nebo vůdci země věci řídí. Můžeme si to představit jako někoho, kdo řekne "Nesouhlasím" a chce změnit pravidla, aby byla spravedlivější.

Signatář: Člověk, který něco podepíše, jako když podepíšeš svou kresbu. Ve velkých důležitých dokumentech je signatář někdo, kdo tímto podpisem ukazuje, že s dokumentem souhlasí nebo je jeho součástí.

Revoluce: Velká změna, která se stane v zemi, často rychle. Jako když se rozhodneš, že už nebudeš hrát karty, ale začneš hrát Člověče nezlob se. V historii to znamená, že lidé chtějí změnit pravidla, jak země funguje.

Aktivista: Člověk, který se snaží změnit věci, které se jí zdají špatné. Dělá to tak, že o tom mluví, pořádá setkání nebo píše o tom. Je to jako když se snažíte přesvědčit kamarády, aby pomohli uklidit hřiště.

Reforma: Změna pravidel nebo způsobu, jak se něco dělá, aby to bylo lepší nebo spravedlivější. Jako když učitel změní pravidla hry, aby byla zábavnější pro všechny.

Ministr: Pomocná síla prezidenta nebo premiéra, který má na starosti určitou část vlády, například školy nebo nemocnice. Ministr se stará o to, aby v jeho oblasti vše fungovalo správně.

Prezident: Vůdce země, jako kapitán fotbalového týmu. Má na starosti důležitá rozhodnutí a reprezentuje zemi před ostatními zeměmi.

Komunistický režim: Způsob, jakým některé země rozhodovaly, jak se budou věci dělat. V těchto zemích vládla jedna skupina lidí, kteří se označovali za komunisty. Řekli bychom, že to je trochu jako když ve třídě rozhoduje jen jeden člověk o všem a nikdo jiný nesmí říkat, co si myslí, nebo měnit pravidla. V komunistickém režimu vláda často říkala lidem, kde budou pracovat, co mohou říkat a co si mohou myslet. Lidé, kteří s tím nesouhlasili, měli často problémy.

 

Pohádka o Svatém Martinovi

Příběh o Svatém Martinovi

 

Podzimní listí se převléká do zlatých a červených odstínů, zima pomalu, ale neodvratně nabírá na síle. Právě v této době se lidé scházejí a za světel lampiónů si připomínají pradávný příběh o laskavosti.

Ve stínu starobylých hor, kde se vlní zelené pláně a horské potoky šumí, zrodila se legenda o muži, jehož dobré skutky přežily staletí.

Byl to muž, který se narodil jako syn římského vojáka, a byl předurčen následovat otcovy šlépěje. Avšak jeho jméno, Martin, bylo zapsáno ve hvězdách s osudem mnohem větším, než si kdo mohl představit.

Martin toužil po pochopení a lásce k bližnímu, což bylo v době války a nesvárů něco nevídaného. Martin svůj meč raději používal jako nástroj míru než války.

Jednoho chladného dne, když Martin jako mladý voják vstoupil do města Amiens, uviděl u brány města chudého žebráka. Žebrák byl bez šatů a třásl se zimou. Martin, nemajíc s sebou nic jiného, vzal svůj vojenský plášť, rozsekl jej svým mečem na dva kusy a jednu polovinu dal chudákovi, aby ho ochránil před krutou zimou. Té noci se mu zdálo, že vidí Ježíše oblečeného v tom kusu pláště, který dal chudému muži, a slyšel hlas, který řekl: "Martin, ještě nekřtěný, přikryl mě svým pláštěm."

Martinův život vzal nový směr. Odešel z armády a stal se učedníkem víry, šířící poselství pokoje, klidu a míru. Pomáhal kudy chodil a netrvalo dlouho a město Tours se usneslo k volbě nového biskupa. Lidé mysleli jen na jednoho muže, právě na Martina, který by je mohl vést s upřímným soucitem a moudrostí.

Martin cítil, že volání k této službě není jeho osudem. Nechtěl žádnou slávu ani moc. S pokorou a skromností schoval se do úkrytu, v chlévě mezi houfy hus. Husy nechápaly Martinovy obavy a jejich hlasité kejhání prozradilo jeho úkryt. 

A tak byl Martin přinucen přijmout funkci biskupa, která mu byl předurčena. Ačkoli se cítil nejistý, jeho služba byla plná lásky a obětí. Jak husy ohlásily jeho osud, staly se ikonou jeho svátku, připomínkou toho, jak někdy i nejhlouběji skryté světlo musí být odhaleno, aby mohlo posvítit na druhé.

Svatý Martin se zapsal do srdcí lidí jako ochránce chudých a opuštěných, a jeho svátek slavíme pečenou husou, symbolizující jak husy, které ho prozradily, tak hojnost a štědrost, které představoval.

A v noci svatého Martina, kdy děti chodí s lampiony, připomínáme si světlo, které Martin přinesl do světa - světlo plné naděje a lásky.

Stáhněte si Svatomartinské omalovánky a tvoření pro děti. 

 

 

SVATOMARTINSKÉ TVOŘENÍ ZDE